Skauting

Skauting, to je:

  • parta s kterou zažiješ spoustu zážitků
  • příležitost ukázat co v tobě doopravdy je
  • společný jazyk chlapců a děvčat z více než 150 zemí světa
  • přátelství, zábava, sport, odpočinek, poznání, ale i dřina a překonání sebe sama
  • nezištná pomoc druhým
  • příprava na celý budoucí život

Co je tedy skauting?

První odpověď by mohla znít, že skauting je celosvětové výchovné hnutí, které založil Angličan Sir Robert Baden-Powell v roce 1907, když si chtěl ověřit aplikovatelnost svých zkušenosti z vojenské služby v jižní Africe s působením života v přírodě na zvyšování fyzické zdatnosti a získávání dobrých charakterových vlastností na výchovu anglických chlapců – hnutí, které se k jeho úžasu setkalo s takovým nadšením chlapců, a za krátko i dívek, že se během několika málo let rozšířilo takřka do celého světa.

Z jiného úhlu pohledu je skauting životní styl, způsob života či způsob cesty životem. Každý je na cestě k jakési dokonalosti. Nikdy bychom se neměli spokojit s tím, čeho jsme dosáhli, ale celoživotním programem je snaha o neustálý růst a rozvoj osobnosti.

Rozhodně se také nebudou mýlit ti, kdo by řekli, že skauting je především život v přírodě a v souladu s přírodou a poznávání přírody. „Skaut“ je ten, kdo se umí dívat a vidět nesmírnou krásu přírody, která byla člověku dána, ale za kterou má rovněž zodpovědnost. Věřící skauti to vyjadřují tak, že skauting znamená hledání Božích stop v přírodě.

Ještě jiní řeknou, že skauting je hra. Z počátku třeba romantická hra na dobrodružství, na zálesáky či na indiány, ale později stále více hra na překonání sebe sama, hra na věrnost správnému směru, hra na výstup na horu. Odměnou za vítězství v takové hře pak není jen nějaký diplom či první příčka na desce slávy, nýbrž snad to nejcennější, z čeho se může člověk radovat: vědomí, že žiji svůj život dobře.

A taky ze strany některých skautských činovníků a především ze strany rodičů dětí je skauting víceméně chápán jako zájmová činnost uspokojující ambice či touhu po dobrodružství a vhodným způsobem vyplňující volný čas. Jedná se v první řadě o uvědomělou výchovu a sebevýchovu k plnohodnotnému lidství.

Poslání a cíle skautingu

Posláním hnutí je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Cílem je připravenost jedince plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.

Charakteristické prvky skautingu

Skautský slib

Skautský slib je jednou ze základních charakteristik skautingu; jeho složením se člověk skautem stává a v jeho znění jsou vyjádřeny základní ideje skautingu: principy povinnosti k Bohu, sobě samému a bližním. Slibuji na svoji čest jak dovedu nejlépe:

  • sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,
  • plnit povinnosti své a zachovávat zákony skautské,
  • duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním.
  • (K tomu mi pomáhej Bůh!)

Skautský zákon

Druhým typickým prvkem skautské výchovy je skautský zákon. Není chápán jako zcela základní ideový pilíř skautingu – jedná se spíš o výchovný nástroj, který je možné v podrobnostech přizpůsobovat měnícím se okolnostem.

  • Skaut je pravdomluvný.
  • Skaut je věrný a oddaný.
  • Skaut je prospěšný a pomáhá jiným.
  • Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta.
  • Skaut je zdvořilý.
  • Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.
  • Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců.
  • Skaut je veselé mysli.
  • Skaut je hospodárný.
  • Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.

Skautské symboly a znaky

Symbolika hraje ve skautingu velikou roli. Jejím prostřednictvím skauti vyjadřují základní myšlenky hnutí a vyjadřují svoji příslušnost k němu.

Skautský kroj

Skautský kroj je jedním z nejviditelnějších symbolů, jimiž skauti vyjadřují svoji příslušnost k hnutí. Kromě role symbolické má kroj často i roli sociální: totiž zakrývat všemožné sociální rozdíly mezi skauty a přispívat tak k pocitu rovnosti všech skautů.

Skautský pozdrav

Mezi skautské symboly patří i skautský pozdrav, používaný především jako způsob vzdání úcty např. při vztyčování vlajky, ale i jako formální pozdrav mezi sebou. Skautský pozdrav se většinou vykládá následovně: Tři zdvižené prsty symbolizují tři body skautského slibu, případně tři principy skautingu, které tento slib vyjadřuje – povinnost k Bohu, sobě a druhým. Palec překrývající malíček značí zásadu, že silnější chrání slabšího, a kruh, vzniklý jejich spojením celosvětové skautské bratrství.

Skautské podání ruky

Skauti na celém světě si podávají levou ruku, a při podání ruky navíc poněkud odtáhnou malíček od ostatních prstů, takže se malíčky obou rukou do sebe při stisku zaklesnou. Oddělené tři prsty zde mají podobný význam jako při pozdravu (jako by podání ruky bylo vlastně jiným vyjádřením skautského pozdravu).

Proč ale levá ruka? Má to svůj dávný význam. V dávných dobách třímali bojovníci v pravé ruce meč. Napřažená pravice tedy znamenala: Nemám zbraň, věř mi!. Avšak v levici drželi štít, a vztažení její otevřené dlaně tudíž znamená: Nijak se nechráním. Věřím ti!

Skautské svátky

Skauti považují dva dny v roce za své svátky:

24. duben – svátek sv. Jiří je slaven jako svátek patrona všech skautů. Svatý Jiří, římský důstojník z konce 3. století, který zahynul při pronásledování křesťanů, je pro skauty vzorem a symbolem rytířského života, o nějž mají usilovat. Vítězství sv. Jiří nad drakem, které mu přisuzuje legenda z 5. století, je vlastně metaforou boje se zlem.

22. únor – Den sesterství (Thinking Day) slaví především skautky. Jde totiž o datum narození Lorda Baden-Powella a jeho manželky Olave (která se narodila přesně o 32 let později).

Táboření

Táboření je neodmyslitelnou součástí, dalo by se snad dokonce říci esencí skautingu: vždyť skautským táborem skauting začal! Skautský tábor je ideálním prostorem pro rozvinutí skautského programu. Nabízí příležitost k zábavě a hrám, která se přes rok nenaskytne, ale zároveň vyžaduje odpovědnou práci od každého – aby bylo kde spát, co jíst, na čem vařit – a to všechno v těsném kontaktu s přírodou. V Setonově a Baden-Powellově pojetí je tábor prostředím, které má sloužit k tomu, aby si člověk odpočinul od „civilizace“ a jejích vymožeností. Bohužel však dnes tábory většiny světových skautských organizací tento charakter pomalu ale jistě ztrácejí. Český způsob táboření, kdy oddíl přijede na zelenou louku, na táboře může užívat jen to, co si sám postaví, a nakonec ze zelené louky odjede, začíná být světovou raritou. Doufejme, že český skauting bude ještě nějakou dobu náporu „civilizace“ odolávat!